Kanárské dobrodružství, aneb V noc bezdomovci, přes den pracháči

20.08.2018

Psal se rok 2017, prosinec, republiku pokrývala ledovatka, z nebe padal sníh. Čtyři dobrodruzi se vydali na cestu k oceánu. Do krosny zabalili spacáky, hamaky, pár kousků oblečení, čelovky, letenky. Projížděli vánicí a těšili se na první paprsky mořského slunce, zatímco se blížili k Berlínu, kde na ně čekalo letadlo na Kanárské ostrovy...

,,Někteří z nás letěli poprvé, díky čemuž vzniklo mnoho komických situací. Po odletu z Berlína nás čekal přestup v Londýně a "hned" poté nás přivítala větrná náruč La Palmy."

Skupinka se přemístila autobusem do Santa Cruiz.

Našli útulnou restauraci u oceánu.

"Hodně nás zaujala polévka, která vlastně polévkou vůbec nebyla. Jmenovala se gofio. Obří hromada čehosi... Fazole? Cizrna? Těžko říct."

"Kde budeme spát?" zazněla otázka. Jako správní punkáči a lovkozáci se rozhodli dovolenou trávit mimo hotely. Pláž vypadala jako dobrý nápad, bohužel vítr se lámal o kameny a spánek ve vichru nepřipadal v úvahu. Procházeli městem a hledali úkryt vhodný ke spánku. Co začalo jako pouhý vtip, stalo se realitou - noc strávená pod mostem. Naneštěstí se nejednalo o most klasický, ale hradní. Noční průtrž mračen jim promočila všechno oblečení i spacáky. První noc byla dost krutá. Probudit se ve tři ráno v louži vody, nikdo nechce. Dobrodruhy stále neopouštěl humor a snažili se vymyslet, jak přečkat noc. Přežili...

Ráno nezbylo nic jiného než se vydat do nejbližšího hotelu. Vysušit věci, vyždímat spacáky, vykoupat se a vyrazit na nákup. Při prohlídce města narazili na muzeum Námořnictví, které se skrývalo v obří lodi vedle náměstí.

"Po procházce po městě přišlo na řadu konečně koupání v oceánu. Pod dozorem pobaveného plavčíka jsme ruku v ruce běželi vstříc vlnám. Studená voda nám vůbec nevadila. Byl to báječný zážitek."

Další den parta nasedla na autobus a vydala se do San Pedra, nemohli vynechat Muzeum hedvábí, kde shlédli film o tom, jak hedvábí vzniká, ale také měli možnost sledovat místní ženy, které tkaly na stavech.

Na řadě byla o něco méně příjemná cesta - výšlap na sopku, pod kterou chtěli přespat. Nepříjemné stoupání osvěžil výhled na ostrov a setkání s přítulným oslíkem (až moc přítulným).

"Našli jsme vhodný plácek na přespání, pár metrů pod sopkou, obklopovaly nás ohořelé stromy a nedaleko zněl štěkot divokých psů. Zavěsili jsme hamaky a připravili vše ke spánku, abychom si v klidu mohli popíjet Havanu."

Den čtvrtý začal snídaní v trávě. Dojedli zbytky a vydali se směrem k Tazacorte beach.

"Zastavili jsme se oběd v XX ,nabídka nás překvapila: pečená kuřata, steaky, žebírka atd. K vtipné situaci došlo, když holkám donesli, pro dvě, půlku malého kuřete a ony myslely, že za to budou platit 8 euro, zatímco ostatní za stejnou cenu budou mít hromadu steaků. Teprve při placení jsme zjistili, že jídlo se účtuje dle váhy. Při druhé návštěvě tohoto podniku jsme byli poučeni a plně si vychutnali skvělého jídla, za dobrou cenu."

Klidnou procházkou došli až na pláž, kde si našli vhodný plácek na postavení přístřešku/plachty. Večer si povídali u oceánu pod nebem plném padajících hvězd. Ráno po probuzení se vedle nich objevil podivný, dredatý muž. Bezdomovec? Žebrák? Asi jen cestovatel... Každého z nich objal a zmizel...

Dopoledne strávili u vody, divoké vlny narážely do skal, slunce svítilo a odpočívat bylo nutné. Čekala je cesta do Los Canarios. Nejprve se museli dostat na autobus, který je dost divokými zatáčkami vezl celkem velkou rychlostí. Pro jistotu všichni použili pásy, kdo ví, zda tam takhle bláznivě jezdí všichni řidiči, nebo zrovna narazili na jezdce Formule 1. Když konečně vystoupili z autobusu, nastal problém. TMA... Zkusili to, nasadili čelovky a pokračovali v cestě. Bohužel (nebo naštěstí) brzy narazili na prudký sráz, a proto se rozhodli přenocovat na parkovišti, které potkali.

Zdi parkoviště byly moc nízké, takže plachta, která je měla chránit při spánku byla těsně nad jejich obličeji a vichr si s ní hrál, takže o nepříjemnou zvukovou kulisu bylo postaráno. Strastiplnou noc vynahradilo ráno, jelikož zjistili, že jsou těsně pod vulkánem El Enrique. Vylezli na něj a kochali se krásným výhledem. Poté pokračovali k oceánu, kde do dalšího den chtěli přespat.

Procházeli nádhernou sopečnou pouští, hledali stříbrné sopečné kamínky a jejich cesta byla jednoduše nádherná. Došli na křižovatku a přemýšleli, kam se vydat, voda docházela a v El Faru, které bylo na dohled, nebylo téměř nic. Jen restaurace, maják a loděnice. Nejlépe se přemýšlí s plným žaludkem, proto se rozhodli vyzkoušet luxusní restauraci (jedinou v širém okolí). Víno v kbelíčku, předkrm, hlavní chod i dezert, to vše si dali. Takoví luxusní bezdomovci. S plným břichem, představa, že zůstanou na opuštěné pláži přes noc, nevypadala už tak špatně. V loděnici bylo místo jak pro hamaky, tak stoly pro posezení. I když se ráno objevil (asi) správce, nebyl problém. Stačilo pozdravit, usmát se, pán si je ještě pořádně prohlédl a odjel ve svém džípu.

To už ale výletnici balili, aby stihli autobus, který je odvezl zpět do Santa Cruiz, do hotelu, který už jednou vyzkoušeli. Poslední den si užili opravdu naplno, nakupování, místní slavnost, a hlavně vytvoření, z jediného mužského člena posádky, mořskou pannu, která vzbudila trochu rozruchu.

"Večer na pláži jsme museli zjistit, zda dokážeme ještě některé kousky z dětství - hvězdy, stojky, kotouly atd. Překvapivě nám to šlo a strávili jsme touto aktivitou část večera. Černý kanárský písek jsme měli úplně všude, ale moc jsme se pobavili."

Další den po odhlášení z hotelu měli už jen pár hodin na rozloučení s oceánem a museli vyrazit na letiště.

Tak zas příště Mazur

Poznatky:

1) Na Kanárech se najíte za skvělé ceny.

2) Pivo v restauraci stojí kolem 3 euro, za podobnou cenu v krámě koupíte celý balík piva v plechu.

3) Když si objednáváte krevety, zjistěte, zda jsou již oloupané. Není jisté, že pokojská budu nadšená z krevet místo dýška.

4) Pod sopkou je v noci zima. I na Kanárech vám může zmrznout zadek.

5) Strkat si otevřený banán do kapsy, není dobrý nápad. Zanechává hnědé fleky. I když není zralý.

6) Opuncie vás opíchá takovým způsobem, že ještě dlouho na ni budete vzpomínat.

7) I když hlásí malé přeháňky, může dojít k velkému slejváku.

8) Tabák a rum jsou levné.

9) Městská doprava vás vyjde na 2,10 euro, ať jedete kamkoliv. Není ale jisté, zda přežijete cestu.